Tanec, písně, kroje
Co by to byl folklór bez pestrých krojů! Díky krojům se jednoduše poznali obyvatelé jedné vesnice a to v nich posilovalo pocit sounáležitosti. Nedílnou součástí krojů jsou ručně malové mašle,…
Pokud vás nadchl jihomoravský folklór, folklórní festival ve Strážnici si nemůžete nechat ujít. Pohltí vás krása lidových písní, tanců i krojů. Potleskem můžete podpořit svobodné šohaje v rámci Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku – skočného tance, který nemá přesná choreografická pravidla. Tradičně ho tančí jen muži za zvuků cimbálové nebo dechové muziky.
Pomyslnou folklórní olympiádou je festival Slovácký rok. Jednou za čtyři roky se v Kyjově sejde to nejlepší z moravských tradic od hudby přes jídlo až po kroje. Pokud patříte mezi fanoušky folklóru, tuhle akci byste si neměli nechat ujít.
Masopust
Na jižní Moravě je pořád veselo. Období od Tří králů do Popeleční středy je tradičně zasvěceno zábavě, dobrému jídlu a pití. Na jihu Moravy tyto dny plné veselí označujeme jako fašank, ostatky, končiny, nebo jednoduše masopust. Je to poslední příležitost pro zábavu a hodování před dlouhým obdobím velikonočního půstu.
Pro masopustní období je typické sladké pečivo všeho druhu. Například koláče, koblihy nebo boží milosti. Vrcholem oslav je maškarní průvod, na kterém nesmí chybět muzikanti, krojovaná chasa a samozřejmě masky. Mezi nejoblíbenější patří kobyla, bába, slaměňák a medvěd. K oslavám neodmyslitelně patří i šavlový tanec. Za zvuku cimbálu při něm tančí pět mladých fašankářů v těšném kruhu a s červenými šavlemi na rameni. Masopust na Moravě končí symbolickým pochováním basy a a tím oficiálně začíná postní období. Ať už půst držíte, nebo ne, přijeďte si s k nám užít masopustní veselí. Litovat nebudete.
Jízda králů
Vesnicí projíždí průvod vyvolávačů na opentlených koních a za nimi jede mladý hoch v ženských šatech s růží v ústech. Pokud něco podobného zahlédnete, tak jste se právě stali svědky Jízdy králů. Tradici kdysi rozšířenou po celé Moravě dnes můžete spatřit jen na Hané a Slovácku. Její počátky sahají až do 15. století. Po prohrané bitvě s Jiřím z Poděbrad mladý král Matyáš Korvín prchal zpátky do Uher. Legenda praví, že jej jeho doprovod přestrojil za ženu a růži do úst mu vložili prý proto, aby se neprozradil.
Celá králova družina projíždí vesnicí a dává o sobě vědět krátkými provoláními, za které jim diváci hodí tu a tam nějaký peníz. Průvody doprovází krojové soubory a dechová hudba z celého regionu. Jízda králů patří od roku 2011 na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva UNESCO. Nejznámější a největší průvod najdete ve Vlčnově poslední květnovou neděli. Poznačte si jej do diáře, garantujeme, že něco podobného jste ještě neviděli.
Skanzeny a lidová architektura
Jak se kdysi žilo zjistíte nejlépe ve skanzenu. Poznejte, jak lidé dříve žili, kde bydleli a pracovali. Projděte si mlýny, kostelíky, řemeslné dílny, chalupy a statky. Často si přímo na místě pochutnáte na divech tradičních kuchyně. Jeden z nejznámějších moravských skanzenů se nachází ve Strážnici. Najdete tu ukázky lidového stavitelství jednotlivých oblastí Slovácka a porovnáte, jak se lišil život v horských oblastech a úrodné části Pomoraví.
Modrotisk
Modrotisk se do našich končin dostal z Dálného Východu. Dnes patří mezi vzácná tradiční řemesla a v Česku je k vidění již jen na dvou místech: v modrotiskové dílně ve Strážnici a u rodiny Danzingerových v Olešnici. Na látku se tiskne v místech, která mají zůstat bílá. Poté se namáčí do indigové lázně a následně v roztoku, který odhalí původní bílý tisk.
Slovácký verbuňk i modrotisk jsou unikátem jižní Moravy. Zaslouženě patří na Seznam světového dědictví UNESCO.